Tahle diskuse mě zaujala, tak snad není pozdě na reakci. Článek paní Součkové jsem četla, byl sice trochu ostřejší, ale poukazoval na důležitá témata okolo pěstounství, o kterých by se mělo mluvit. Myslím, že není třeba si ho brát osobně, i když chápu, že má pro Vás tohle téma emotivní náboj. Ale pokud připustíme, že pěstounství je profese (což se již stalo), je legitimní se ptát, jaké kvalifikační a lidské předpoklady má mít ten, kdo ji vykonává, zda dávat děti jen párům, nebo i osaměle žijícím ženám, v jakém věku by měl pěstoun být. Je to stejné, jako třeba se sociální prací. To taky přece není tak docela "práce jako každá jiná" a přesto je legitimní mluvit o tom, jaké má mít pracovník vzdělání, že někteří jedinci berou tuhle práci jako nástroj, jak mít moc nad lidmi a řeší si skrze klienty vlastní mindrák. Což neznamená, že jiní to nedělají s láskou a zároveň profesionálně. Obraz sociálního pracovníka v médiích a ve filmech taky není zrovna lichotivý a přesto si myslím, že se sociální pracovník nerozpláče, když vidí v Koljovi soc. prac. Zubatou, přesto, že je to negativní stereotyp jak blázen.

Už jsem vysvětlovala v diskuzích... děkuju za přečtení.

Všechno snažení jde vidět různýma očima. Ze všeho co děláme lze vytrhat kontext, zbylé interpretovat, takže nakonec zbyde jen osobní pohled, který se řídí většinou tím, co chce daná osoba sama vidět. I to, co sama považujete za ušlechtilou věc a děláte ji z nejlepších pohnutek může být tak vnímáno jako negativum. 

Buďte sama sebou a kašlete na to, co říkají ostatní. To, co říkají, vypovídá o jejich vidění věci, ne o tom, co vede vás.

Když tahle paní si bere věci hodně osobně a nejen ona. Přece nelze vztahovat obsah článků, které generalizují, na sebe. To se pak může hroutit psychicky každý den a nezbyde jí čas na její poslání.

Hodne stesti s osvetou!

Marcelko, miluji Vás!

Marcelo, vážím si toho, co děláte, jste statečná (vlastně celá Vaše rodina) a jen tak dál

Říkala jsem si, že asi máte nové miminko, když jste nepsala... fandím Vám

Marcelko, držte se.A kašlete na ty idioty z diskusí, děláte dobrou věc. Ráda čtu vaše blogy, jste svá, hodně jste toho prožila a víte, o co jde. Hodně štěstí s vašimi pěstounskými dětmi. Více takových lidí jako jste Vy.

Jak vás tak čtu, když píšete, co s vámi dokáže udělat nějaký článek, nabývám dojmu, že jste poněkud psychicky labilní. Takovým lidem bych dítě do pěstounské péče raději nesvěřoval. A nebo prostě jenom hrajete na city?

Nechcete si vybrat pro ten vyplazenej jazyk jiný, silnější cíl?

Vás rozbrečel nadpis článku? No, chápu sice, že vám hormony pracují, když máte dítko v náručí, ale nebylo by lepší si ten článek důkladně přečíst a zamyslet se nad ním? Já v něm nenašel nic proti lidem jako jste vy. Nic proti těm, kteří v pěstounské péči nevidí příjem peněz, ale rozdávání sebe sama. 

Že se zamýšlí nad možným špatným směrem, pokud se bude vše šít horkou jehlou jak je u nás zvykem je podle mého zcela na místě.

Teď jsem dva dny poslouchala mimo řadu dalších úžasných věcí i to, že jsme příliš ovlivňováni mediálním obrazem světa, který nemá s tím skutečným skoro nic společného. Že máme vyhodit televize. Jak to tak sleduju, asi je to pravda. nebo aspoň její velký kus.

Berte to tak, že kdo Vám podstrkuje špinavé úmysly, sám je jich schopen. Čestného člověka by to ani ve snu nenapadlo, proto se k tomu normálně vůbec nevyjadřuje. Držím Vám palce, ať ty plivance od lidí, kteří jen žárlí na Vaše schopnosti, beze ztrát ustojíte 

Promiňte, ale nikdo snad osobně paní Tobiášové špatné úmysly nepodstrkuje.

A skutečně myslíte, že nemuže být čestný ten, kdo má o špíně světa povědomí a zamýšlí se nad ní. Jako plivanec spíš vypadá váš příspěvek - každý, kdo nepalečkuje a nebrečí spolu s autorkou je nečestný žárlivec.