Děti na odpis:Konečná (?)

13. 09. 2017 8:00:00
Zbojník a Beruška v Dětském domově. Jasně, že bych to nikdy nepřipustila. Nedovolila. Nedokázala bych je poslat do děcáku. Můj muž si byl jistý,že se rodina najde. Žádné A co když. O jiné variantě než předání do nové

rodiny nechtěl ani slyšet. Mluvil o cestování, o kterém jsme snili, až nám naše biologické děti odrostou. O tom, co bych mohla, a vlastně měla, dělat místo přechodného pěstounství. Mluvil o uklizeném bytě, návštěvě divadel, o večerech ve dvou. O tom, že už si netroufá vychovávat do dospělosti další děti, o únavě.

Nechtěla jsem si vybírat.

Nakonec ... paní sociální si spletla telefonní čísla a informaci o tom, že se definitivně nikdo nenašel a že děti půjdou do DD, zavolala místo mně jemu.

A tak to byl on, kdo první nahlas a rezolutně prohlásil, že si děti necháme natrvalo.

Nějakou dobu jsme poslouchali různé věty. Některé zahřály, jiné zamrazily.

Co řešíš, mami? To víš, že to dáte. Podívej se na mě, jak sem skvělej.

No nazdar.

A co geny? Co když bude jako oni?

Pamatuješ jak ten kluk zabil svojí adoptivní matku?

Myslím, že děláte chybu.

Jste staří.

Proč ty si musíš pořád komplikovat život, já fakt nevím.

Nikdy je nebudu mít ráda jako ty naše.

Já to věděla, bylo jasný, že je nedáš. To je dobře.

Myslíš že ty děcáky jsou tak hrozný?

Jo, mami, to je dobře. To je tak hezký. Hoděj se k nám.

Soud jsme měli na den výročí naší svatby. Místo romantiky někde v hotýlku jsme odpovídali soudci na otázky Jak stabilní naše manželství je, Kolik máme ušetřeno a jestli si Myslíme, že jsme zdraví natolik, abychom to zvládli.

Poprvé jsme slyšeli řadu podrobností z života dětí, které s námi budou žít, z jejich minulosti. Chvílemi se v síni nedalo ani dýchat.

Nakonec se pan soudce zeptal Proč.

Proč jsme se rozhodli proto nechat si je. Jsme přece proškolení přechodní. Naše ústavy jsou profesionální.

„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška, „ale ty na ni nesmíš zapomenout. Zůstáváš navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“ „Jsem zodpovědný za svou růži...“ opakoval si malý princ, aby si to zapamatoval.

Na čtení rozsudku jsme vzali Zbojníka i Berušku do soudní síně

Všichni čtyři jsme se drželi za ruku, a když pan soudce přečetl, že se nám svěřují do péče, Zbojník zařval Hurá.

Chtěla jsem, aby soud za horou papírů viděl skutečné lidi, byť malé. Aby viděl, o kom rozhoduje.

V jednu chvíli soudci při čtení trochu selhal hlas a zapisovatelka si utírala oči.

Za ten rok a půl, co jsou v našem životě Zbojník a Beruška, jsme ani jednou s manželem nespali se zavřenými dveřmi. Beruška ještě teď občas strašně pláče ze sna. Lehám si k ní, celou jí obejmu a potichu jí zpívám.

Zbojník mi sem tam řekne něco, co budí v noci zase mě.

Já se tě bál, když jsme k vám přijeli. Ale dělal sem, že se nebojím.

A někdy jsem se přitom mlácení počůral i když už sem byl velkej kluk. Nebreč teto, mně to nevadí, už je to za mnou.

Já se strašně bál že Beruška umře. Byla by v nebi a já bych se tam nedostal, protože jsem poznamenanej.

Sem tam mě přepadne obrovský strach.

Dá se to, co zažili, nějak překonat? Stačíme na to? Každý večeř přemýšlím, jestli jsem udělala všechno správně a vždy najdu něco, co jsem měla udělat líp. Někdy křičím, to když si třeba dá do pusy žvýkačku co našel na zemi nebo když narazí kolem do Berušky nebo když natře zubní pastou půlku koupelny a taky se ptám Proč to děláš a to se ptát nemám a taky někdy řeknu Pusť si televizi a dej mi pokoj a tak...

Bývám hrozně utahaná.

Objímám je, kdykoliv chtějí. A že je to často. Zbojník se po mě sápe, tulí se, drží mě za ruku, když mu čtu, hladí mě, když sedíme u jídla, chytá mě kolem pasu, když vařím...O Berušce nemluvím, tu mám na sobě přisátou pořád.

Můj muž chodí se Zbojníkem na fotbal. Přijíždí domů z práce a Beruška už sedí na gauči pod dekou a volá na něj Ke mně poď a nejsem tady ...

... už nechtěl žádné děti a díky mně má rovnou dvě.

A bude mě pořád milovat?

Houpu je v náručí. Jako miminka, jako nemluvňata.

Prý je to tak dobře, prý se tím uzdravují.

Nedá se ani popsat, jak hodně tím získávám já.

Držte nám všem palce, potřebujeme to.

Prosím.

Děkuju.

Autor: Marcela Tobiášová | středa 13.9.2017 8:00 | karma článku: 46.32 | přečteno: 12950x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 20.95 | Přečteno: 303 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 286 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 502 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5591

Jsem Pěstounka, která přijímá ohrožené děti. Dělám ze všech sil vše, co můžu proto, aby byl jejich další život lepší než ten předchozí. Taky jsem hrdá máma svých dětí a vzorná, věrná a vařící (3xv) manželka. Často jsem samolibá, marnivá, líná, tvrdohlavá, hádavá a v neposlední řadě infantilní a i když mi občas někdo říká Sluníčkářka, tak já se víc cítím jako OBLÁčková ....  

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...