Marcela Tobiášová

Otevřený dopis předsedovi ODS p. Fialovi

9. 05. 2017 11:22:24
Vážený pane Fialo, pane profesore, obracím se na Vás jako na předsedu Občanské demokratické strany s prosbou o zodpovězení mých tří otázek. Jsem totiž trochu zmatená.

Vlastně ne trochu, ale hodně. Říkáte, velmi nahlas, že Vaším cílem – cílem Občanské demokratické strany – je zlepšit život lidem v této zemi.

To se mi líbí. To já bych chtěla.

Lepší život. Ani ne tak pro sebe, já se totiž dobře mám, ale pro druhé.

Konkrétně pro ohrožené děti.

Ne že bych lepší život nepřála i dospělým, třeba dospělým s nějakým hendikepem, nebo seniorům či umírajícím, vlastně všem dospělým ...

ale od Vás potřebuju vědět, zda Vaším heslem Zlepšit život lidem v této zemi - myslíte i lepší život pro ohrožené děti.

Pokusím se jednoduše vysvětlit, o co mi jde.

Václav Klaus ml. o systému péče o ohrožené děti v našem státě lže. A své nepravdy hlásá i jménem ODS. A to mi vadí.

Na Slovensku a ve Španělsku se neumísťují do ústavní péče děti mladší šesti let, v Rakousku, Německu, Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku, Rumunsku a na Islandu děti mladší tří let, v Polsku do deseti let a ve Velké Británii platí zákaz umísťování dětí do ústavu do dvanácti roků.

Nemyslím si, že by sociální politiku v těchto státech prosadilo Norsko.

Ale trojka na vaší kandidátce, expert na školství, p.Klaus ml. to tvrdí.

V našem státě do ústavní péče umísťujeme ( na rozdíl od výše jmenovaných států) nejenom batolata, ale i novorozence.

Někteří, třeba já, se to snažíme změnit. Nemůžu mluvit za ostatní, ale sama za sebe Vám chci říct, že jsem se do tohoto boje dala na základě svého přesvědčení, že žádné dítě nemá být v ústavu. Došla jsem k němu přirozenou cestou, výchovou ve své rodině, svým mateřstvím, vnímáním potřeb dětí. Nikdo mě neplatí. Nikdo mě nenastrčil, nikdo se skrz mě nesnaží zničit naši svobodu.

Jen jsem prostě přesvědčená, že ústavní, tj kolektivní výchova, dítěti prospívá mnohem míň, než výchova v rodině.

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. To, co chtěla před lety prosadit Vaše strana se stále ještě nedodržuje.

Počet malých dětí umístěných do ústavní péče u nás několikanásobně převyšuje počet dětí umístěných do péče pěstounské.

V prosinci 2011 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh Novely o sociálně právní ochraně, který zaváděl institut Pěstounství na přechodnou dobu.

Novela prošla dvakrát meziresortním připomínkovým řízením.

12.9.2012 pan prezident Klaus přijatý zákon vetoval. Uvedl nesmyslné argumenty a naštěstí nebyl vyslyšen.

14.9. 2012 byl sepsán Otevřený dopis k zamítavému stanovisku pana prezidenta, který byl podepsán množstvím organizací a jednotlivců.

7.11.2012 byla novela zákona schválena.

1.1.2013 začala platit.

8.5.2017 Václav Klaus ml. připomněl veto svého tatínka a napsal článek, nad kterým mi zůstal rozum stát.

Pár faktů : Novela, která podle pánů Klausů neměla být nikdy schválena v první řadě definovala okruh standardů kvality sociálně-právní ochrany. Zavedla povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí postupovat podle stanoveného individuálního plánu ochrany dítěte. Jeho cílem je přijímat taková opatření, která umožní, aby dítě zůstalo nebo se co nejrychleji navrátilo do rodiny.

Laicky se dá říci, že dodržování těchto standardů zabrání odebrání dítěte bez předchozího upozornění, práce s rodinou nebo dokonce na základě prostého rozhodnutí sociální pracovnice.

Ukazatelem úspěšnosti je prostředek Počet zbavení rodičovské zodpovědnosti – který má od Novely sestupnou tendenci. V roce 2011 byl využit 446x, v 2012 438x, v roce 2016 257x.

Troufám si tvrdit, že tato čísla jsou ukazatelem toho, že naše republika není na cestě k zvyšujícímu se počtu odebíraných dětí, ba právě naopak.

Naše republika rozhodně nejde „ Norskou cestou“ ( byť pojem Norská cesta je také nesmyslný a zavádějící).

Nabyla jsem dojmu, že expertem strany ODS pro téma odebírání dětí, téma týraných dětí a dětí bez rodičů, prostě téma OHROŽENÝCH dětí, je Václav Klaus ml.

To, co tvrdí v svém posledním článku Když vám domů přijdou sebrat dítě mi nedává smysl.

Pan Klaus ml. tvrdí, že počet případů, kdy se sociálka zajímá o rodinu vzrostl od roku 2006 desetinásobně ( na letáčku ke své akci toto tvrdí že šestinásobně ).

Hledala jsem potvrzení tohoto údaje, ale nenašla.

Našla jsem toto : K 31.12.2006 Orgány péče o děti evidovaly 585 930 dětí.

K 31.12 2015 orgány péče o děti eviovaly 243 915 rodin.

Na konci 2016 orgány péče o děti evidovaly 218 333 případů rodin.

Zdroj MPSV.

Nějak mi tedy jeho tvrzení nesedí.

Dále pan Klaus poukazuje na to, že raketově roste počet dětí umísťovaných do placené dočasné pěstounské péče. Bohužel tak činí s negativním nádechem, jakoby to bylo něco špatného, dokonce nebezpečného.

Ano, počet přechodných pěstounů a počet dětí svěřeným jim do péče stoupá. Proto byla přechodná pěstounská péče zřízena. Aby děti nemusely být s dalšími pěti, šesti dětmi na pokoji a aby dostávaly najíst, když mají hlad a ne podle denního řádu. A aby se s dětmi měl kdo mazlit, protože sebelepší teta v ústavu je tak tak stihne přebalit... ale to je jasné každému rodiči ( skoro každému).

Citace: I u malinkých 0-2letých dětí je počet dočasných pěstounů mnohem vyšší než dětí osvojených (někdo si je vezme za vlastní). 510 vs. 298 v roce 2016.
Počet dětí dočasně „pěstovaných“ za úplatu roste třikrát rychleji než počet dětí osvojených (2014-2016).

Dle statistik MPSV bylo v roce 2016 v PPPD umístěno celkem 692 dětí ( bez věkového rozlišení) a do péče před osvojením 458 dětí, osvojeno bylo celkem 377 dětí.

Nerozumím jeho srovnání ( ani číslům) počtu dětí v PPPD a počtu adopcí. Ne všechny děti dané do PPPD jsou právně volné a děti, které nejsou právně volné nelze adoptovat. Řada dětí je z rozličných důvodů neadoptovatelná. Přesto mají právo na život v rodině a v rodinné péči prospívají. Některé děti se vracejí do biologických rodin. Jak pan Klaus dokázal vyčíst kolik dětí umístěných u PPPD bylo mladších dvou let mě vůbec nenapadá.

Václav Klaus ml. tvrdí, že stoupajícím počtem dětí v PPPD bude klesat počet dětí adoptovaných.

Jak na to přišel, je mi záhadou.

Pokud tím myslí to, že se během doby, kdy je dítě svěřeno do péče PPPD podaří pracovat s jeho biologickou rodinou tak, aby se dítěte nevzdala a aby se o něj byla schopná starat tak, že dítě bude předáno do její péče, v tom případě má pravdu.

Jen nechápu, co je na tom ke kritice.

Odborník na téma ohrožených dětí má vědět spoustu věcí. Rozlišovat druhy pěstounské péče, chápat, že do počtu celkem odebraných dětí se počítají i děti, které rodiče sami opustili, vědět, že sociálka nejenom děti odebírá, ale například zastupuje při rozvodu rodičů a rozhodně by nikdy neměl vyslovit to, že počet týraných dětí ( v roce 2016- 626 případů týrání, 65 případů dětské pornografie a 23 případů dětské prostituce - zdroj MPSV) je „ relativně málo,“ tak jak si myslí pan Klaus.

Odborník na toto téma by měl mluvit o roztříštěnosti systému, o výsledcích kontrol výchovných ústavů školní inspekcí, měl by mluvit o douholetých výzkumech o neurobiologickém vývoji, o vysokém počtu dětí v ústavech, o umísťování dětí do ústavů, přestože jsou volní pěstouni. Měl by se ptát, proč poslední statistika ministerstva zdravotnictví o počtu dětí umístěných v zařízení pod něj spadajících je z roku 2012.( zdroj Uzis).

Udivuje mě, že se nezmiňuje o tom, o kolik je pěstounská péče levnější než péče ústavní.

(Jedno dítě v dětském domově stojí cca 32 000Kč, v kojeneckém ústavu kolem 47 500Kč, ve školském výchovném ústavu stojí stát jedno dítě přibližně 62 000Kč. Vlastně mě udivuje opravdu hodně, že o tomhle žádná z pravicových stran nemluví...).

Udivuje mě, jak Václav Klaus ml. hodně bojuje proti pěstounské péči.

Možná chce jen udělat radost svému tátovi.

Možná si opravdu myslí, že v ústavu je dítěti líp než v rodině.

Možná je opravdu přesvědčen, že týrání dětí a „vágnější kategorie psychického týrání“ vlastně dítěti nijak neubližuje.

Možná je placen z nějakých fondů, možná fondů na opravu a správu budov, které musí po nějakou dobu dál sloužit ke svým účelům, tudíž nemůžou být ani přetransformovány, ani vyprázdněny, protože by se musely vrátit milionové dotace ... ale to je čirá spekulace ... :-).

Pan Václav Klaus se chce dle svých slov tomuto tématu věnovat celý týden.

Jeho Centrum pro občanské svobody ( nevládní nezisková organizace :-)).

15.5 pořádá akci Když Vám domů přijdou sebrat dítě a všechny nás srdečně zve.

Na pozvánce nepravdivě tvrdí, že u nás platí zákon podle „ norského“ vzoru ( myslí zákon z roku 2012, u jehož vzniku byla ODS), nesmyslně poukazuje na to, že máme placené pěstouny ( stejně jako zdravotní sestry, učitele a dokonce i politiky), straší počtem případů řešených sociálkou a tím vzbuzuje v občanech strach (čímž může nepřímo odrazovat občana, který potřebuje pomoc sociálního úřadu od toho, aby se na úřad obrátil a tím může nepřímo způsobit např. ohrožení dítěte) a naprosto NEPRAVDIVĚ tvrdí, že děti končí u přechodných pěstounů místo v adopci.

Pane Fialo, pane profesore, pane předsedo,

prosím o zodpovězení mých otázek.

Je názor pana Václava Klause ml. na danou problematiku názorem strany ODS?

Jste ochotný sejít se s odbornými zastánci přednosti pěstounské péče před péčí ústavní?

Přejete lepší život i ohroženým dětem?

Děkuji předem za odpověď.

Marcela Tobiášová

Autor: Marcela Tobiášová | karma: 43.91 | přečteno: 14849 ×
Poslední články autora