O peníze až v první řadě

Citace z článku Jana Peluňky :"Očekáváme nástup nového ministra a není vyloučeno personální zemětřesení, které by mohlo zcela změnit koncepci transformace péče o ohrožené děti." Premiér je jmenován, ministři navrženi. Boj může začít. Ve středu 22.1 se budou na sociálním výboru sněmovny projednávat dopady novely o sociálně právní ochraně dětí. To proto je najednou tisk plný článků o pěstounství, fungujících ústavech a  juvenilní justici.         

O potřebě novelizovat Zákon o sociálně právní ochraně platný od konce roku 1999 se konkrétněji začalo jednat v roce 2005. První změny začaly platit v roce 2006, další v lednu 2013. 

Novela byla projednávána s řadou odborníků. Výzvu k jejímu schválení v srpnu 2012 podepsaly více než dvě desítky organizací včetně Asociace náhradních rodin ČR, Člověk v tísni o.p.s., Liga lidských práv nebo například Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a veliká řada odborníků, lékařů, sociálních pracovníků.

( viz http://vzd.cz/vyzva-poslancum-k-novele-zakona-o-socpravni-ochrane-deti). 

Velkou změnou je důraz na individuální vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a ukládá povinnost zpracovat Individuální plán ochrany dítěte. Tím přibylo práce sociálním úřadům, ale zároveň se sjednotil postup práce s ohroženými dětmi a odstranila se možnost laxního přístupu nebo zneužítí tíživé situace v rodině. 

Další významnou změnou je instituce přechodného pěstounství.

Výstižnějším názvem by bylo Krizové pěstounství. Jedná se o vyškolené, státem placené pěstouny, kteří jsou připraveni ze dne na den přijmout dítě, které se ocitlo v ohrožení. Během roku, kdy tato novela platí, prošlo rodinami přechodných pěstounů 247 dětí, převážně novorozenců, kteří byli po splnění právních požadavků předáni do adopce. Průměrná doba, kterou trávili u pěstounů, byla tři měsíce. První tři měsíce života, tak důležité pro další vývoj dítěte. Miminka, která z jedné milující náruče bez jakékoliv deprivace přešla do náruče nových rodičů. Škoda, že pěstouni nemají povoleno zveřejňovat údaje o dětech. Třeba video, na němž je jejich dvouměsíční svěřenec a srovnat ho s videem zdravého dvouměsíčního dítěte žijícího v ústavu.

Nejedná se ale pouze o bílé, zdravé novorozence. K přechodným pěstounům jsou dávány i starší děti, děti se speciálními potřebami, děti týrané.

Pěstouni prochází náročným psychologickým vyšetřením a školením a až poté je rozhodnuto o jejich zařazení, o věku či počtu dětí, o které jsou schopni se postarat. Tento proces trvá skoro rok, není divu, že jejich počet koncem ledna 2014 byl (zatím a v souladu s plánem) 138.

Přechodný pěstoun pobírá odměnu 20 000Kč hrubého, což je 240 000Kč za rok. Tuto odměnu má i v době čekání na dítě (po předání dítěte nastává různě dlouhá prodleva, než přijme další), stejnou odměnu má, i když se stará např. o tři sourozence. Nedostává žádný jednorázový příspěvek při příchodu dítěte, vše co potřebuje, si musí pěstoun zajistit.V době, kdy má dítě nebo děti má nárok na dávku, která se mění dle věku dítěte. Sociální úřad má právo kontrolovat, na co jsu peníze vynaloženy.

Je jasné, že není možné provést jednoduchý výpočet toho, kolik přesně stojí dítě v přechodné pěstounské péči. 

Jednou z organizací, která se u nás dlouhodobě zabývá ochranou dětí je FOD pod vedením Marie Vodičkové. Provozuje tzv. Pečovatelská zařízení známá pod názvem Klokánky. 

Zde je rozbor financování FODu za rok 2012 ( viz Výroční zpráva FODu). 

Státní příspěvek na děti v Klokánkách

v roce 2012 byl - 124 763 460 Kč

MPSV: 35 613 760 Kč, kraje a města: 7 050 723 Kč

Účelové dotace - 42 664 483 Kč

Celkem tedy Klokánek od státu obdržel – 167 427 943 Kč 

Další kolonkou v příjmech jsou projekty z veřejných zakázek na soc. služby 15 408 042 Kč

ostatní příjmy pocházejí z dědictví, darů, nájmů ….V celkovém zhodnocení se dočítáme, že

příjmy Klokánku byly - 245 507 090 Kč, jeho výdaje za rok 2012 jsou taktéž 245 507 090 Kč. 

Jednotlivé položky výdajů 

projekt Klokánek (z toho investiční ve výši 14 889 024 Kč)  - 168 389 397 Kč

Kapacita Klokánků v r. 2012 byla 511 míst – tudíž více než 511 dětí v jednom dni v Klokáncích být nemohlo. Jednoduchou matematikou vypočítáme, že stát dal na jedno lůžko 327 648 Kč – ať obsazené nebo prázdné - na jeden měsíc a jedno lůžko to je 27 304 Kč. 

Peníze obdržené od státu nestačí. Provoz Klokánků byl dofinancován jinými příjmy částkou 961 454 Kč, tj 157 Kč na měsíc na jedno lůžko.

Další výdaje FODu: 

vyhledávání a pomoc ohroženým dětem (pobočky FOD)- 41 573 468 Kč

Citace z výroční zprávy: „Naše pobočky řešily v r. 2012 celkem 4 238 případů, které se týkaly 5 952 dětí, z toho 221 se týkalo týrání, 61 pohlavního zneužívání, 596 závažného zanedbávání, 857 bytové nouze, 1 523 rozvodových sporů a 1 786 hmotné nouze.“ Opět velice jednoduchým propočítáním docházím k závěru, že jeden případ byl řešen za 9 809 Kč. 

vyhledávání náhradních rodin - 602 316 Kč

Citace z výroční zprávy: „ V r. 2012 získalo prostřednictvím FOD náhradní rodinu 23 dětí ve stáří od 12 dnů do 15 let.“ Hledání náhradní rodiny pro jedno dítě vyšlo na 26 188 Kč  

vedení účetnictví a personální a mzdové agendy - 3 912 932 Kč 

azylové domy FOD - 12 693 749 Kč

Citace z výroční zprávy: „ V našich pěti azylových domech s celkovou kapacitou 126 míst našlo v r. 2012 útočiště 95 rodin s celkem 174 dětmi a 1 zletilý svěřenec z ústavní výchovy, přičemž 111 rodin bylo nutno odmítnout pro nedostatek kapacity.“ Jedno místo v azylovém domě dle propočtů stojí 8 395 Kč měsíčně. 

Dalšími zařízeními, která se starají o ohrožené děti jsou Kojenecké ústavy a Dětské domovy. 

Ze zprávy ombudsmana pro lidská práva jsem čerpala podklady pro rozbor financování několika státních zařízení za rok 2011.

DC Praha-Krč kapacita:100, zřizovatel: Ministerstvo zdravotnictví. Příspěvek zřizovatele:40 mil.Kč. Jde skutečně jen o odhad, neboť zařízení v posledních letech disponuje s dotací mezi 40-45 mil.Kč. Částka na lůžko a měsíc:  33 000 Kč (DCje součástí Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou). 

DD Mladá Boleslav  kapacita:30, zřizovatel: Středočeský kraj.Příspěvek zřizovatele:2 mil.Kč. Jde pouze o krajskou dotaci, zbytek provozu ústavu dofinancovává Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., částka na lůžko a měsíc: 5 500 Kč  

KÚ Svitavy    kapacita:43, zřizovatel: Pardubický kraj. Příspěvek zřizovatele : 14,1 mil.Kč, částka na lůžko a měsíc:   27 325 Kč  

KÚ Most  kapacita: 126, zřizovatel: Ústecký kraj. Příspěvek zřizovatele:  62,2 mil.Kč, částka na lůžko a měsíc 41 138 Kč  

DC Čtyřlístek Opava  kapacita : 63, zřizovatel:Moravskoslezský kraj.Příspěvek zřizovatele:  34,7 mil.Kč. Částka na lůžko a měsíc  45 899 Kč. V údaji není zahrnuto 25 lůžek denního stacionáře, na nějž peníze rovněž jdou.  

DC Plzeň  kapacita: 107, zřizovatel: Statutární město Plzeň. Příspěvek zřizovatele:  46,4 mil.Kč. Částka na lůžko a měsíc  36 137 Kč. 

Je patrné, že se nedá jednoznačně určit, kolik stojí dítě v náhradní rodinné péči. Stoprocentně se dá ale potvrdit, že dítě vyrůstající v rodině má nejenom mnohem větší šanci zvládnout svou situaci lépe než dítě v ústavní péči, má také mnohem vyšší šanci ve svém životě uspět. 

Obavy z toho, že děti v pěstounství nemají adekvátní lékařskou péči jsou liché. Je řada pediatrů, kteří novelu přijímají s radostí a vychází pěstounům vstříc. Rozrůstá se síť neurologů, psychologů, rehabilitačních center. Vyšetření, která bývala výsadou lékařů pracujících v ústavech, nyní nabízejí i jiní. Je to otázka poptávky a nabídky.

Novela byla odsouhlasena přes veto Václava Klause, který soudí – zřejmě dle sám sebe - že o odložené děti se mají starat lidé z dobroty srdce a zdarma. Mezi kritiky novely patří často i odborníci, kteří desítky let pracovali přímo v ústavech. V systému, kterému věřili. Při schvalování novely se předpokládalo ( a stále se předpokládá), že od roku 2016 bude zajištěna výchova většiny dětí mladších 12 let v rodinách - ať už vlastních, nebo pěstounských. Kromě pěstounské péče se do budoucna počítá jen s menšími zařízeními jako s krajní formou péče o ohrožené děti. Nikdy a nikde nebylo rozhodnuto o plošném rušení ústavů.  Neopakujeme stejné chyby jako v zahraničí, nepřejímáme přesný model žádného státu, změny nejsou krokem zpátky. 

S novou vládou a novým rozpočtem jde hlavně o to, jaká zařízení zůstanou a kdo získá kolik peněz. 

Jedinou výtkou, na které se shodují jak kritici novely, tak pěstouni, je zrušení možnosti obou pěstounů z jednoho manželského páru žádat o odměnu pěstouna. Jednalo se asi o deset procent manželských párů z celkového počtu dlouhodobých pěstounů, těch, kteří měly ve své péči více dětí. Nešlo o zneužívání. Před změnou novely mohl žádat druhý z manželů o příspěvek jen v případě, že soud rozhodl (na základě oprávněné žádosti) o svěření dalšího dítěte (nebo skupiny) do výhradní péče pouze jednoho z manželů. Typickým příkladem je manželský pár, který má v péči šest dětí, více či méně postižených, z nichž soud nejmladší dítě svěřil pěstounům pod podmínkou, že se budou OBA plně věnovat pěstounství, tj. že ani jeden z nich nebude chodit do zaměstnání. Od ledna jeden z manželů přišel o příspěvek, o sociální a zdravotní pojištění. Doma jsou s dětmi nadále oba, otec je pěstounem a matka vedena na úřadu práce. Nejedná se o úsporu peněz, nýbrž o komplikaci života takových pěstounů, kteří jsou připraveni přijmout sourozenecké skupiny dětí, které by jinak vyrůstaly v ústavu. 

Stále platí, že : Z činností souvisejících se zprostředkováním osvojení nesmí nikdo získat nepatřičný zisk. I nadále platí, (podle § 169 trestního zákoníku ) že je svěření dítěte za odměnu za účelem adopce je trestné, přičemž trestní sazba může dosáhnout až deseti let odnětí svobody. Nechystá se žádné kupčení s dětmi, jak se nám snaží některé zájmové skupiny namluvit. Nebude možný vznik agentur prodávající děti, adopce i nadále zůstává v kompetenci soudu. 

Děti přicházející do pěstounské péče mají svá specifika. Jsou to děti, které prošly těžkými životními situacemi,  děti, které nevěří okolnímu světu a přesto potřebují a hlavně touží k někomu patřit a o někoho se opírat. Potřebují člověka, který jim poskytne péči  a pozornosti a přijme je bez výhrad a předsudků. Ideálními adepty pro pěstounství jsou ti,  kteří mají zkušenosti s výchovou svých dětí a stále ještě dostatek sil a chuti věnovat se dětem cizím.

O pěstounství se začíná mluvit stále víc. Jsou slyšet ti, kteří mají opravdový zájem o děti a bohužel i ti, kteří hájí hlavně své zájmy. 

Jenže v  případech dětí pro sobectví a politikaření nesmí být místo.