Rád Vás zase "vidím". Lidé jako Vodičková plakali tak dlouho, že lidé jako Chalánková nemohli neslyšet. Představitelé systému chrání systém. Z obou stran.

Díky za Váš nejen pohled na věc a dosavadní práci. 

Dobré

Zajímavý článek. Zajímalo by mě kdo je za tím úsilím, potlačit pěstounskou péči. Paní Chalánková je zřejmě jen nastrčenou figurkou

Mám jen dotaz, stačila jste si při Vašem permanentním vzdělávání a psaní v "trysku" pořídit nějaké dítě? Možná se mýlím, ale způsob jakým píšete mi připadá zoufale odtržený od skutečného života. ´Jak byste se cítila Vy na místě paní Michalákové?? Já tedy dost mizerně a určitě bych bojovala za pomoci politiků nebo právníků a za to Vy je ostouzíte? Bohužel toto není jediný případ odebrání dětí z východoevropské rodiny!

Promiňte nepochopila jsem (četla jsem moc rychle), že jste sama pěstounkou. Jenže si myslím, že srovnáváte nesrovnatelné.......

norská kauza je především velmi podivná, pokud je důvodem odebrání dětí skutečně to, že je matka uhodila přes zadek, což je v Norsku  zákonem zakázáno. Norsko má ale také svého Breivika   a docela by bylo zajímavé zjistit, zda byl tento člověk v dětství trestán uhozením přes zadek či ne či co v něm způsobilo neskutečnou nenávist k lidem. Úzkostná korektnost ve vztahu k výchově dětí se nakonec ukáže až za dvacet let. A co když to povede k tomu, že si mladí pubertální nezvedenci řeknou, nic nám  od rodičů nehrozí, tak něco "ze srandy" uděláme.  

Jsou i případy, které popisujete. Pak lze pouze smeknout před pěstouny, kteří to všechno musí vydržet.  Zde by asi také bylo nutné leccos v zákonech měnit. Ale "norský model" není ideální a uvidíme, co o něm budou sami Norové říkat za dvacet let.

Souhlasím s Vámi.

Dobrý den, věřím Vám to, co popisujete jako zkušenosti z ČR (i když něco z toho nemusí být reprezentativní příklad většiny, ale to teď nechme stranou). 

Ale vůbec se mi nelíbí, že spolu s tím degradujete - podle vašich slov - "norskou kauzu", naznačujete svůj názor na týrání těch dětí atd. Pokud policie odložila případ s tím, že k trestnému činu nedošlo, jak to, že děti zůstaly odebrané? Pokud sociálka řekla mamince, že aby dostala děti zpět, musí se rozvést, proč je nedostala po rozvodu zpět? Paní Michaláková nerodí a neodkládá děti jako na běžícím páse, proč tedy sourozence rozdělili do různých rodin? A ostatně je snad zločinec nejen tatínek a maminka dětí, ale i všichni jejich ostatní příbuzní, že je pro ty děti lepší dostat se k cizím lidem do pěstounské péče??? Na tyhle otázky prosím odpovězte, když si svoje stížnosti na těžký život pěstounů v Čechách "přihříváte" na - podle vás - medializované norské kauze. 

Omlouvám se za trochu emotivnější projev, ale je pro mě těžké sledovat tuto kauzu s nadhledem, když si představím, že by mi vzali moje děti a zakázali mi je vídat kvůli lichému podezření nebo křivému obvinění (a lichému a křivému píšu proto, protože jinak by paní Michaláková byla jistě zaslouženě ve vězení, že ano?) po několik let, tak je mi fyzicky špatně.

Proč tolik otazníků? Paní Tobiášová vám asi neodpoví, protože těžko má informace. A o tom to přesně je. Podobné kauzy se nemohou řešit v médiích. My tady (včetně paní Chalánkové) jsme pobouřeni. Facka a nadávky je totiž běžný výchovný prostředek. V Norsku to ale vidí jinak. Matku těch dětí samozřejmě chápu - její situace je zoufalá. Ale neznám souvislosti. Co když i ty její děti to vidí jinak... Paní to neměla řešit veřejně. Udělala chybu. Veřejnost ji nakonec odsoudí a všechno se postaví proti ní samotné. Tak to bohužel funguje...