Nevím co říct, tak raději mlčím a snažím se být vděčný za každou minutu, co smím být se svými blízkými

Děkuju.

Ach jo, taky hladím ... Psala jsem , že letos je to dovný rok ... Odchází strašně moc mladých lidí ... Vždycky si říkám, že už přece dýcháme ... Naposledy jsem byla v kostele s dětmi ze školky, chodí se koukat na Ježíška ... Zapálila jsem svíčky, slíbila jsem si , že půjdu na mši ... Marcelko , začala jsem číst Andělé v mých vlasech... První jsem četla schody do nebe a vztekala jsem se ... Je mi to líto a hladím, každý den se s tím potkávám a říkám, že už to musí přestat. Malé nádherné dítě, které spinká je Boží dar. Pohlaďte jej za mě :-) Hladím a hladím a hladím ....

Děkuju. Malého hladíme v jednom kuse, je to nejvíc mazlené dítě na světě .

Tak tomu říkám ZPOVĚĎ! 

já myslím - že spíš výkřik, bohužel.

Karma. A tiché, téměř neznatelné pohlazení.

děkuju moc.

karma