Místo tasemnice - zánět okostice.

Ozvala se po strašně dlouhé době. Pích. Pích. A pak pár dnů nic. Dělala jsem, že jsem si jí nevšimla. A najednou byla zpátky a nemínila odejít. Pííííích, píííííííííííích, auuuuuuu. Bolest. 

Vybaluju nákup z tašky a musím se chytnout za tvář. Bolest zubu. Překvapivě dlouhá a nečekaně silná.

" Půjdeš k zubaři?" ptá se manžel.

" Uvidím, snad to přejde" odpovídám. " Jsem objednaná na kontrolu za pět týdnů,"vysvětluju.

Vím, jak hloupě to zní. Slyším sama sebe, jak poučuju své bližní, že bolest zubů sama od sebe neskončí.

Možná na chvilku a pak se přihlásí několikanásobně důrazněji.

Narvu se aulinem a každou půlhodinu vyplachuju pusu Corsodylem. Vždycky to na chvilku zabere. Dva dny prakticky nic nejím, neumím si představit, že bych skousla... Je úterý, musím jít cvičit.

" Seš normální?" ptá se mě choť.

Opovídám s předstíraným úsměvem, že teď mám konečně šanci zhubnout.

Na běžícím pásu se pěkně rozpumpuju. Rozpumpuje se taky moje pusa. Už nevím, který zub mě bolí. Bolí mě i oko. Voláme paní zubařce. Je na školení, mám přijít zítra o půl osmé.

Nemluvím. Nekomentuju to, že v televizi byl fotbal včera a je tam i dnes. Nemůžu číst. Zkoužím přesvědčit manžela, že mi pomůže sex. Sex přece léčí, ne?

Odmítá mě.

" Podívej se do zrcadla, jak vypadáš.

Pravou tvář mám dvojitou a to oko, které mě bolí, nemám. Přinese mi do postele namočenej hadr a položí mi ho na čelo. Podá mi teploměr. Mám osmatřicet. Celou noc se převaluju, skučím, trpím.

Pří vstupu do čekárny zubní ordinace se mi trochu uleví. Mé utrpení za chvíli skončí. Nikdo se nikdy do ordinace zubního lékaře netěšil víc než já.

Paní doktorka mi klepe na zuby, rentgenuje, vrtá, šťourá mi v mozku.

Antibiotika, spánek.

Podezřívám ty dva, co tu se mnou bydlí, že mě nelitují tak, jak se snaží tvářit. Domlouvají si program na víkend, fotbal, kolo, nějaký dobrý oběd ...

" Ty s námi asi nepojedeš, viď lásko?"

Listuju novinama a čtu příběh pána, který se nakazili tasemnicí. Nic ho nebolelo, hubnutí ( pěti kil !!!) dával za vinu dlouhé zimě ( u mě dlouhá zima může za přibrání váhy, o kterou on přišel ).

Filosofuju nad tím, proč mám místo tasemnice, zk--venej zánět okostice.

Svět je nespravedlivý, nikdo mě nemá rád, jdu si lehnout a budu ležet a ležet a nevylezu drřív, než mi splaskne tvář a budu se moc bez bolesti napít a  možná nevylezu už nikdy.

Přeji Vám krásný víkend!