Ještě jednou k pěstování...
Bydlím ve státě, který má nějaké zákony. Respektuju je. Nejsou ideální, stejně jako neexistuje ideální společnost. Bez chyb nejsem ani já, ale ani Vy. Snažím se chápat, rozumět, tolerovat. Je určitá hranice, za kterou nemůžu jít.
Jsou věci, o kterých není vhodné psát. Někoho by se to mohlo dotknout. Třeba bio rodičů, úřednice, nějakého orgánu.
"Biologická rodina má přednost," věta, kterou slýchám už i ve spaní. Výklad zákona trápí většinu pěstounů. Snaha státu sanovat rodinu, nutnost stýkat se s bio rodiči, kteří dítěti ubližovali, těmi rodiči, kteří se o dítě nedokázali starat, nabývá na intenzitě.
Milé soudy, orgány sociální ochrany, čtěte pozorně. I při výkladu zákona je nutné použít zdravý rozum.Selský rozum. Člověka. Vás.
" Naše" holky se vrátily do rodiny na základě prohlášení maminky, která se cítila připravená a silná na péči o ně. Nezvládla ji. Ani na chvíli by mě nenapadlo vinit ji, tolik už vím. Člověk zvládne to, co zvládne. Jsou, vždycky byli a vždycky budou lidé, kteří potřebují pomoc státu.
Kypí ve mně zlost. Nasrání, chcete-li. Šok, který jsem zažila, se po několika měsících začíná projevovat.
Za holkama jsem nesměla. Maminka mě nenapsala do papírů. To, že za nimi nikdo nejezdí, že sebou nemají žádnou hračku, že nemají nic svého, jsem se dozvídala pokoutně. Telefonovala jsem a otravovala. Nakonec jsem dosáhla svého a holky mám doma. Mezi tím je několik týdnů našeho nového sližování, já, zrádkně, která jim slíbila, že vše bude v pořádku a nebylo, já, nějaká ženská, která je vrátila sice k mamince, ale do silně nebezpečného prostředí, já, někdo kdo se tvářil jako přítel a nakonec selhal.
Já, kdo se teď ptá, čí je vina. Sociální orgán musí tvořit lidi, kteří rozumí své práci. Kterým jde o to, udělat svou práci nejlépe. Do háje, jde o děti.
Ano, chápu. Hodně práce, málo lidí. Stres. Strach... Ne, nechápu. Nemíním chápat.
Dvě malé holky prožily několik týdnů něčeho, čemu bylo možné předejít. Důslednou kontrolou. Ano, třeba i každodenní ( hm, možná by stačila alespoň jednou za týden ???). Ne, nemíním se vrátit na zem. Ne, netuším, kolik týranných dětí žije kolem nás. Ano, vím, že jsem v Čechách a ne, nemíním si zvyknout.
CHCI, abych mohla věřit státu. CHCI, abych mohla věřit tomu, kdo převezme odpovědnost za děti ( zatím stačí za ty, které prošly mým srdcem). CHCI, aby všichni dělali svou práci dobře. A pokud to z jakéhokoliv důvodu nejde, ať to změní.
Potřebuju jít dál. Přestat se zlobit. Jedině tak místo přemýšlení nad tím, co se stalo, budu tvrdě spát a ráno budu mít víc energie na ty dvě jepičky, které mám doma. Nemůžu zachránit celý svět ( opravdu vypadám jakože to nevím? ), ale tyhle dvě, o ty se postarám.
Mý milí, na tomto blogu končím se psaním příběhů o pěstování dětí ( ne s psaním o obtloustlé čtyřicátnici, která řeší sex a svůj věk ). Byl mi nabídnut jiný prostor, prostor s ochranou, prostor, kde nebudu muset řešit každé slovo, které uveřejním.
Jsou příběhy, o kterých se nemluví. Zneužívání, týrání, hlad, nesvéprávnost, bolest. Bývá mi hodně hnusně, když je poslouchám. Neumím si představit jak je těm, kteří je žijí.
PS - dám vědět, kde si je budete moc přečíst.
PS 2 - moc děkuju za slova chvály, ale už stačí. To, co dělám já a jiní ( nejsem sama ojedinělá) by měla být norma. Rezignovat, nezajímat se, otáčet hlavu ... to ubliží nejen těm potřebným, ale i tomu, kdo se tak chová. Není lepší pocit než bojovat za to, co má smysl.
Marcela Tobiášová
Šest týdnů ve Španělsku
Ráda bych se připomněla těm, kteří mě četli. Nepřestala jsem psát, jen píšu jinde - mám svůj blog bez reklam a v prostoru, který je jen můj. Budu ráda, když nakouknete a třeba mi i napíšete.
Marcela Tobiášová
O pinďourech a pipinkách
Jestli Zbojníka poté, co přišel k nám, něco zmátlo, tak to, že žena(já) má stejná práva jako muž(můj). Tedy, že mám svoje peníze, řídím auto, přepínám televizi a rozhoduju o tom, co budeme dělat.
Marcela Tobiášová
Už jsi máma?
Beruška a Zbojník, děti, které máme v pěstounské péči, mají svou rodinu. Skoro každé dítě, které je u nás v systému náhradní rodinné péče, rodinu někde má. Celé měsíce, zatím co jsme děti měli v přechodné pěstounské péči, jsem si
Marcela Tobiášová
Děti na odpis:Konečná (?)
Zbojník a Beruška v Dětském domově. Jasně, že bych to nikdy nepřipustila. Nedovolila. Nedokázala bych je poslat do děcáku. Můj muž si byl jistý,že se rodina najde. Žádné A co když. O jiné variantě než předání do nové
Marcela Tobiášová
Děti na odpis - do roka a do dne
Slyším : „Máme pro ně vytipovanou rodinu“, a na několik vteřin mi přestává bít srdce. Je to tak pokaždé a pokaždé mě to píchne úplně hluboko vevnitř. Je to dobrý konec, potvrzení smysluplnosti mé práce, je to radostná zpráva.
Marcela Tobiášová
Otevřený dopis předsedovi ODS p. Fialovi
Vážený pane Fialo, pane profesore, obracím se na Vás jako na předsedu Občanské demokratické strany s prosbou o zodpovězení mých tří otázek. Jsem totiž trochu zmatená.
Marcela Tobiášová
Prezident Klaus, premiér Sobotka a deset geneticky vadných dětí
Za svojí práci vděčím panu prezidentu Klausovi. Bez legrace. V roce 2012 mě upoutal svým vetováním zákona o ochraně dětí. Svým vyjádřením o tom, že o děti opuštěné vlastními rodiči nebo o děti, které jejich rodiče zanedbávali,
Marcela Tobiášová
Dny pěstounů a pěstouńat
Od začátku roku vyvedl Zbojník jen pár hloupostí. Proudem vody z injekční stříkačky (z malého doktora) sestřelil všechny žárovky v koupelně ( ony když jsou nažhavené a postříkáte je, tak lupnou), vypustil vodu z radiátoru
Marcela Tobiášová
Pěstuju rozmazlené smrady
Na neděli jsem se těšila. Můj muž měl konečně volno, domluvili jsme se, že pojedeme na hory. Plán byl jasný:dopoledne utavit Zbojníka s Berušou na sáňkách, pak si dát oběd v jedné z horských hospůdek.
Marcela Tobiášová
Děti na odpis - Duch Vánoc
Zbojníkovi je šest a půl a Berušce čerstvě dva roky. Svojí maminku neviděli osm měsíců, babičku a ostatní příbuzné měsíců šest. I Vánoce budou prožívat mimo svou rodinu, stejně tak jako dalších 731 dětí, které jsou momentálně
Marcela Tobiášová
o M
Děti spí, v televizi fotbal, jdu si sednout k počítači. Jsem bez nálady, venku celý den pršelo, Zbojník lítal po bytě, na kole si zašpinil bundu, malá byla protivná,
Marcela Tobiášová
Děti na odpis II
Zbojníka a Berušku máme v péči pátý měsíc. Mám pocit, že tak rychle, jak žijeme teď, jsme ještě nikdy nežili. A to byla doba, kdy jsme měli doma čtyři puberťáky.
Marcela Tobiášová
Ještě že nejsem lesba
Občas přemýšlím, jaké by to bylo, kdybych žila s ženou. Přiznávám, že o tom uvažuju hlavně v době české fotbalové ligy (Premier League a Bundesliga mi nevadí, tam jsou sexy chlapi) a ve dnech, kdy můj muž onemocní rýmou.
Marcela Tobiášová
Kam zadarmo s dítětem? Poradím Vám !
Řešíte co dělat s dětmi o prázdninách? Máte dětí víc a při sčítání toho, kolik Vás bude stát tábor se Vám dělá mdlo? A proč čekat až na prázdniny...máte plné zuby svých dětí? Jste unavení, potřebujete v práci dodělat projekt?
Marcela Tobiášová
Děti na odpis
Přiznávám, že je toho na mě ( sem - tam :-) ) dost. Přece jen, už mi není dvacet, že ? "Mně tě je normálně líto," řekla mi mamka, když přijela na návštěvu ( děti u nás byly pátý den) a rozhlížela se po našem bytě. Zbojník zrovna
Marcela Tobiášová
A zase od začátku....
V lednu se potvrdilo, že se můj táta uzdravil, pak k nám přišla Vanilka, v březnu se pro ni objevili skvělí rodiče, začátkem dubna jsem se válela ve vířivce pod hvězdami a tuším, že jsem si letos vybrala příděl pohody na celý rok.
Marcela Tobiášová
Dvojče Vašíka Kleuse
V roce 1969 se paní Linda Kleusová konečně dočkala kýžené zprávy a začala se těšit na novou etapu svého života, na mateřství. Byl to rok, kdy Gustav Husák nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka KSČ, začala se
Marcela Tobiášová
Vanilka a ostatní
Malou jsme si přivezli před šesti týdny. Vážila tři a půl kila a byly jí čtyři dny. Její máma jí porodila a po porodu odešla. Nedala jí ani jméno – a my se rozhodli říkat jí Vanilka.
Marcela Tobiášová
Stát trhá sourozence, krade děti a některé mu i zemřou
Před časem měli známí přijmout do přechodné pěstounské péče chlapce, který měl velmi špatnou prognózu. Péče o něj by se dala zvládnout. Odmítli ho a odmítli ho i další přechodní pěstouni. Z nemocnice byl dán do ústavu a tam zemřel.
Marcela Tobiášová
Ano, dejte jim ty peníze
Přechodný pěstoun je konkurent každému zařízení pro okamžitou pomoc. Sociální pracovnice, která má na starost konkrétní dítě v ohrožení, podává na soud návrh o jeho svěření – buď do péče přechodného pěstouna nebo do ZDVOPu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5609x
Seznam rubrik
- Pěstounství
- Svět kolem ...
- Povídky
- Já a moji bližní
- Básničky
- Trochu erotiky...
- Foto - blogy
- Já v kuchyni ...
- Rok Čtyřicítky
- Nezařazené