Proč nedělám do politiky nebo do novinařiny.

Nedávno jsem dostala otázku, proč nejdu do politiky, když mě tolik věcí štve. Moje odpověď je jednoduchá, prostě nejsem na politiku dost chytrá. Tak a je to venku.

Například pan Michal Babák, bývalý poslanec za Jihomoravský kraj, bývalý člen Rozpočtového výboru a Výboru pro zdravotnictví. Toto zní, co? Takový mladý muž a taková kariéra. Ráda čtu Parlamentní listy. Tolik odborníků pohromadě!

Proč pan Babák napsal článek s názvem Drábkovi profesionální pěstouni si berou ve velkém postižené děti, se můžu jen domnívat. Plete si v něm profesionální pěstounství s pěstounstvím dlouhodobým, motá příspěvky na auto pro pěstouny postižených dětí se školením pěstounů na přechodnou dobu. Ano, to se vyplatí, vzít si čtyři postižené děti a dostat jednou za pár let sto tisíc na nákup auta, kterými je vozíte po všech čertech. Až v druhé polovině článku se konečně dostáváme k tomu, proč se pan Babák začal o tuhle tématiku zajímat - rozčiluje ho, že firmy a agentury, které školí pěstouny a poskytují jim služby, jsou napojené na ředitele odboru rodiny pana Macelu. Ano, představte si to - stýkají se s ním a o problematice s ním diskutují! Pan Babák proto má jistě i důkazy, nějaké odposlechy nebo třeba foto, může je přinést do parlamentu v igelitce, například jak pan M vchází třeba do DD nebo ANH a informuje o tom, co sám v našem státě pomáhal zavádět. No, uznejte, že to rozum nebere, o této problematice mají přece přednášet jiní, například ti, kteří o tom nic nevědí ...a momentálně nemají žádnou funkci ani práci.

Chtěla jsem panu Babákovi pár pojmů ujasnit, stejně jako spousta dalších pěstounů, hlavně těch, kteří si již na obchodu s dětmi pořádně nahrabali. Přestože jsme se na Parlamentní listy zaregistrovali, nešli nám vkládat komentáře pod jeho článek. Zjišťovala jsem proč - a zjistila !!!

Účast uživatelů-voličů v diskuzích k příspěvkům je umožněna pouze uživatelům až po schválení ze stran autora. To mi přišlo jako odpověď na můj dotaz. Rozesmálo mě to. Vážně. Přemýšlela jsem, jak je možné, že pod jeho článkem není žádný komentář ... Vám říkám, jsem na politiku prostě blbá.

Smutné pro mě je zjištění, že jsem hloupá i na novinařinu. Domnívala jsem se, že novinář má být nestranný a pokud se věnuje nějakému tématu, dát dát prostor všem zúčastněným. Není to tak. Například paní Blažková, expertka na sociálně právní ochranu v našem státě, má jasno. Ví, co hájí a ví proč. Ve svém na první straně uveřejněném článku v MF ze dne 30.1 Soumrak Klokánků nepíše nic o 247 dětech, které nemusely být díky novele ani v ústavu, neinformuje veřejnost o kampani podporující pěstounství, nedělá rozhovor s dětmi v pěstounské péči, s pěstouny, dětskými lékaři, kteří se starají o děti přechodných pěstounů, nespojí se ani s krajskými úřady nebo sociálním odborem, nestojí o informace od organizací, které zajišťují služby pěstounům. Ne, ona má jasno. Dál opakuje lež o tom, že pěstouni chtějí jen mimina. Dál nám, čtenářům rve klíny do hlavy o tom, jak stát likviduje Klokánky, zřejmě proto, že se prostě někomu zachtělo. Nezajímá ji financování, ani to, že děti jsou tam mnohem déle než je nezbytné.

Jak ráda bych s paní Blažkovou udělala rozhovor! Zeptala bych se jí například i na to, jaký je rozdíl mezi dítětem odloženým do babyboxu a dítětem narozeným při utajeném porodu za asistence FODu. Myslím rozdíl v informacích o biologických rodičích. Říkám Vám to, spoustu věcí nevím. 

Co vím, je to, že ministerstvo vydalo stanovisko k jejímu článku. Ale to už se čtenář nedozví, proč také, že?  

Protože jsem tak hloupá a neschopná vydělat si pořádné prachy třeba v politice nebo novinařinou, nezbývá mi nic jiného, než si vzít hodně dětí. Nejlépe jen ležících, abych na nich pořádně zbohatla. 

Stanovisko MPVS k článku MF Dnes „Soumrak Klokánků“

Na titulní stránce deníku Mladá fronta DNES ze dne 30. 1. 2014 byl zveřejněn článek Soumrak Klokánků redaktorky Jany Blažkové, který obsahuje nesprávné informace o problematice zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v kontextu nového občanského zákoníku, a to i přesto, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předcházejícího dne poskytlo redaktorce deníku podrobné informace k uvedené problematice a poskytlo vyjádření k položeným otázkám. Jelikož informace o skutečném stavu věci nebyly redaktorkou využity a článek obsahuje mylné informace, sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí k obsahu článku následující.

1) Postavení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (tedy i tzv. Klokánků) v systému sociálně-právní ochrany dětí v České republice:

Z platné právní úpravy plyne, že úloha zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v systému sociálně-právní ochrany dětí v České republice tedy spočívá v zajištění okamžité, krizové, krátkodobé pomoci ohroženému dítěti, spočívající v jeho plném přímém zaopatření do doby, dokud nebude pro dítě nalezeno řešení dlouhodobějšího charakteru (např. návrat do původní rodiny, umístění do náhradní rodinné péče, nebo, v krajním případě, nařízení ústavní výchovy). K zajištění dlouhodobé péče tedy zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc neslouží.

Účelem těchto zařízení, tedy i tzv. Klokánků, je poskytnout dítěti přechodnou péči do nalezení vhodného řešení jejich situace. Je v zájmu dítěte, aby se stabilní řešení našlo co nejdříve. Stabilním řešením pro dítě může být především rodina dítěte, instituty náhradní rodinné péče, zařízení pro výkon ústavní výchovy (dětské domovy), a ve výjimečných případech též některá zařízení sociálních služeb či některá zařízení zdravotnická. Dítě je o procesu hledání vhodné péče informováno a jsou zjišťovány jeho názory a přání, k nimž příslušné orgány mají povinnost při rozhodování přihlížet.

Z výše uvedených důvodů byly nastaveny zákonné limity délky pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, k zamezení obcházení zákona, spočívajícímu v poskytování dlouhodobé péče o děti zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V takových případech totiž zařízení naplní svou kapacitu dětmi na dlouhodobých pobytech a pro přijetí dětí nacházejících se ve stavu akutní potřeby péče poté nemají místo; nejsou tedy schopna plnit účel, pro který byla zřízena a na nějž jsou poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu ve výši 22.800,- Kč měsíčně na každé dítě umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

2) Financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (tedy i tzv. Klokánků) z prostředků státního rozpočtu České republiky:

K otázce financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že v roce 2013 přesáhla částka státního příspěvku pro zřizovatele těchto zařízení 253 milionů Kč. Největším příjemcem tohoto příspěvku je Fond ohrožených dětí, který provozuje tzv. Klokánky; jemu byl v roce 2013 vyplacen státní příspěvek v částce téměř 127 miliónů Kč, v roce 2012 obdržel Fond ohrožených dětístátní příspěvek ve výši téměř 125 miliónů Kč. K tomu je vhodné uvést, že četná prohlášení o finanční likvidaci Klokánků, způsobené novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, účinné od 1. 1. 2013, nejsou důvodná. Po účinnosti kritizované novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí příjem Fondu ohrožených dětí na státním příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vzrostl.

3) K údajům uvedeným Mladou frontou DNES v článku Soumrak Klokánků:

Konstatování, že podle nového občanského zákoníku mohou být děti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěny pouze na dobu půl roku, není zcela přesné. Skutečností je, že na základě § 971 odst. 2 občanského zákoníku může soud rozhodnout rozsudkem o tom, že se děti na přechodnou dobu svěřují do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šesti měsíců. Nicméně je třeba přihlédnout k tomu, že v naprosté většině případů pobývají děti v péči těchto zařízení ještě před vydáním rozsudku soudu, a to na základě jiného právního titulu.

V praxi dochází zpravidla k tomu, že nejprve je dítě do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě žádosti rodičů, žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo na základě předběžného opatření soudu, a teprve následně se zahajuje soudní řízení o vydání rozsudku soudu o svěření dítěte do péče tohoto zařízení. Přitom platí, že na základě žádosti rodičů nebo na základě předběžného opatření soudu může dítě pobývat v péči zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc až po dobu 6 měsíců, na základě žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí dokonce až po dobu 1 roku. To znamená, že pokud bude např. nejprve podána žádost rodičů o umístění dítěte do péče zařízení a teprve následně bude vydán rozsudek soudu, může celková doba pobytu dítěte v péči ZDVOP dosahovat délky jednoho roku (6 měsíců na žádost rodičů + 6 měsíců na základě rozsudku soudu).

Účelem a primárním smyslem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je však poskytnout pomoc a ochranu dítěti, které se ocitlo bez jakékoli péče nebo je-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohrožen. Jedná se o krizové zařízení, které řeší jeho momentální nepříznivou situaci a po dobu přechodného pobytu v něm je řešeno zajištění dlouhodobé péče o dítě. V zájmu dítěte je tedy co nejrychlejší nalezení stabilního řešení jeho situace a zajištění vhodné péče, nikoli co nejdelší prodlužování jeho pobytu v zařízení poskytujícím krizovou péči.

Tvrzení redaktorky, že kvůli novému občanskému zákoníku hrozí čtyřem stům dětí přesun do ústavů, není pravdivé, na což byla redaktorka Ministerstvem práce a sociálních věcí před vydáním článku upozorněna ve vyžádaném stanovisku k problematice.

Rozsudky vydané soudy do nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tj. do 31. 12. 2013, zůstávají v roce 2014 i v letech následujících nedotčeny a budou platit i nadále. To znamená, že nová právní úprava se netýká dětí, které byly do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (tj. i tzv. Klokánků) umístěny z rozhodnutí soudu před 1. 1. 2014. Teprve rozsudky vydanými od 1. 1. 2014 mohou soudy svěřit dítě do péče zařízení maximálně na dobu 6 měsíců. V současné době tedy není v Klokánku žádné dítě, které by muselo být přemístěno z důvodu nabytí účinnosti nového občanského zákoníku.

K tomu je třeba uvést, že průměrná doba pobytu dítěte v Klokánku je právě půl roku, což deklaruje i Fond ohrožených dětí na svých internetových stránkách http://fod.cz/klokanek.htm .

Ministerstvo práce a sociálních věcí závěrem připomíná, že zveřejnění údajů a fotografií v médiích je podle platné právní přípustné pouze, byl-li prokazatelně udělen výslovný souhlas osoby, o jejíž záznam nebo snímek se jedná, případně souhlas zákonného zástupce takové osoby (§ 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Zveřejňování fotografií, osobních projevů a plných jmen nezletilých dětí, nacházejících se v péči orgánů sociálně-právní ochrany dětí, je tedy nejen neetické, ale bez souhlasu jejich zákonných zástupců též protiprávní.