Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevěrný David.

14. 09. 2013 19:08:56
Na vodu nás jezdí asi třicet. Taky Katka a David. Mají čtrnáctiletá dvojčata, holky. Katka je kosmetička. Řídí svůj salón, vypadá dobře, má pod kontrolou celou rodinu. David pracuje v kanceláři, domů chodí ve čtyři, dvakrát týdně má nohejbal. Ženský doma ho docela válcujou, ničemu moc nerozumí, do ničeho moc nezasahuje. Prý mu to vyhovuje.

Na vodě spíme ve stanech, snídáme každá rodina zvlášť, kdo si co přivezl, obědváme po cestě a večer vaříme dohromady. Každé ráno na Davida čekáme. Všichni nastoupení, jen on nikde. " Ještě šel kadit," hlásí nám Katka. Katka ráno vstává první, chystá snídani. Namaže chleba pro sebe, holky a Davida. Když David vstane, Katka vyklidí stan, sbalí ho, dá do barelů, odnese na loď. A pak všichni čekáme, až se David vykadí.

Na vodě potkáváme spoustu mladých holek. Sedí na kánoích, mají na sobě bikinky, vyprsují se. Naši chlapi mlaskají.

Večer u vína si vzpomenou na tu copatou, co měla krá..ásný ... vlasy.

"Hm, to by bylo něco, taková kočička," povzdychne si David.

" To by to s tebou vyhrála," glosuje Katka. Každý rok se dovídáme, co se Davidovi zase nepovedlo. Naboural auto, utopil si telefon ( v hajzlíku), po cestě sem zabloudil. Zase ho nepovýšili, kdyby si Katka nevedla tak dobře, tak by se snad pásli. Katka nám všechno vypráví a přitom nandavá večeři. David se příprav jídla nezúčastńuje, sedí u stolu s ostatními dětmi a čeká.

Tak a teď ta novina: David má milenku. Je jí dvacet, momentálně je studentkou čtvrtého ročníku střední zdravotní školy. Chystá se k maturitě. David je věčný smolař, nechal se chytit už po měsíci vztahu. Katka si všimla toho, že měl zvláštně dobrou náladu. Přiblble se usmíval. A začal cvičit, každý večer dvacet lehů sedů. Bral si mobil, když šel s košem. Tak šla za ním. Slyšela ho jak cvrliká do telefonu. Uhodila na něj a on se přiznal. Trouba jeden.

Teď bydlí na chytičce, protože jeho slečna ho sice miluje, ale domů si ho vzít nemůže. Její maminka je stará jako David a tatínek se nechal slyšet, že mu rozbije hubu. Katka doma brečí, holky s ním nemíní ani promluvit, jeho rodiče ho chtějí vydědit.

David je zamilovaný. Zase ho někdo poslouchá. Vypráví své slečně o tom, jak byl na vojně a o své práci a ji to zajímá. David sice nevydělává dost podle své ženy, ale stejně víc než kluci ve věku slečny. Má své auto a taky ví, co se sluší. Otvírá jí dveře a odsunuje židli u stolu. Vážně. Já to viděla. Byli jsme si s nimi totiž sednout na večeři.

Katka je na mě naštvaná. Jenže já byla zvědavá. Snažila jsem se na Davida dívat očima té slečny. Celkem hezký chlap, mírně prošedivělý. Dobře obléknutý ( Katka má vkus). Slečně rozumí, vždyť má doma dvě dcery. Chápe její problémy s otcem. Je zamilovaný. Pozorně poslouchá vyprávění slečny o protivném profesorovi na biologii. Ona se na něj dívá jak na svatý obrázek. Zatím.

Můj manžel Davidovi řekl, že je debil. Já Katce, ať zkusí přijít na to, proč ji to tak sebralo. Vždyť jí lezl na nervy. Nic nezařídil, nic pořádně neudělal. Třeba jí bez něj bude líp. Katka brečí.

Někdy si toho, co považujeme za své, prostě nevážíme. Známá věc. Nemyslím si, že nevěra je to nejhorší, co nás v životě může potkat. Jsou mnohem horší věci. S milenkou se dá bojovat. Říct dcerám, ať je tatínek vezme na oběd. Slečna se určitě ráda seznámí se svými budoucími nevlastními dcerami. A ty na ni budou určitě hodně milé. Taky by si Katka mohla nevědět rady. Třeba s autem, nebo netěsnícími okny. Mohla by onemocnět. Poprosit Davida o pomoc. Aby jí udělal snídani. Třeba zjistí, že ukrojit chleba David umí. Mohla by projevit trochu velkorysosti. Zkusit ho pochopit. Nebo by si mohla najít milence. Mladšího. Nebo staršího. Nebo taky ne.

Hlavně by se měla uklidnit. A nadechnout. Teď je na tahu.

http://marcelatobiasova.blog.idnes.cz/c/359361/Omluva.html

http://marcelatobiasova.blog.idnes.cz/c/360303/Smutno-je-mi.html

Autor: Marcela Tobiášová | sobota 14.9.2013 19:08 | karma článku: 26.45 | přečteno: 4432x

Další články blogera

Marcela Tobiášová

Děti na odpis:Konečná (?)

Zbojník a Beruška v Dětském domově. Jasně, že bych to nikdy nepřipustila. Nedovolila. Nedokázala bych je poslat do děcáku. Můj muž si byl jistý,že se rodina najde. Žádné A co když. O jiné variantě než předání do nové

13.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.84 | Přečteno: 10702 | Diskuse

Marcela Tobiášová

Děti na odpis - do roka a do dne

Slyším : „Máme pro ně vytipovanou rodinu“, a na několik vteřin mi přestává bít srdce. Je to tak pokaždé a pokaždé mě to píchne úplně hluboko vevnitř. Je to dobrý konec, potvrzení smysluplnosti mé práce, je to radostná zpráva.

5.6.2017 v 23:16 | Karma článku: 43.66 | Přečteno: 10515 | Diskuse

Marcela Tobiášová

Otevřený dopis předsedovi ODS p. Fialovi

Vážený pane Fialo, pane profesore, obracím se na Vás jako na předsedu Občanské demokratické strany s prosbou o zodpovězení mých tří otázek. Jsem totiž trochu zmatená.

9.5.2017 v 11:22 | Karma článku: 43.66 | Přečteno: 14082 | Diskuse

Marcela Tobiášová

Prezident Klaus, premiér Sobotka a deset geneticky vadných dětí

Za svojí práci vděčím panu prezidentu Klausovi. Bez legrace. V roce 2012 mě upoutal svým vetováním zákona o ochraně dětí. Svým vyjádřením o tom, že o děti opuštěné vlastními rodiči nebo o děti, které jejich rodiče zanedbávali,

27.3.2017 v 11:05 | Karma článku: 43.64 | Přečteno: 10794 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Soudruzi mají poněkud vetchou paměť

Naši soudruzi ve snaze kritizovat současnou životní úroveň v naší zemi, nás porovnávají s vyspělými zeměmi, ale nějak zapomínají, že sami mají máslo na hlavě. A to pořádné.

22.9.2017 v 6:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 188 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 352 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 4.15 | Přečteno: 193 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5424

Jsem Pěstounka, která přijímá ohrožené děti. Dělám ze všech sil vše, co můžu proto, aby byl jejich další život lepší než ten předchozí. Taky jsem hrdá máma svých dětí a vzorná, věrná a vařící (3xv) manželka. Často jsem samolibá, marnivá, líná, tvrdohlavá, hádavá a v neposlední řadě infantilní a i když mi občas někdo říká Sluníčkářka, tak já se víc cítím jako OBLÁčková ....  



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.