Ty důležité věci

Často zapomínáme na to, co je opravdu podstatné. Jedeme na plný plyn, pracujeme, nestíháme. Těšíme se na to, AŽ jednou ...   

Jenže to AŽ vůbec nemusí přijít. Ze zkušenosti vím, že nám život někdy ty opravdu důležité věci dá pocítit hodně bolestně. Stojíte ochromeni, nemůžete se nadýchnout, okolo vás mlha. Pár dnů, týden, měsíc, roky ...

Vím jaké to je, nespat strachem a bolestí. Vím, jak vás může zranit nevinná poznámka někoho, kdo NEVÍ. Znám cenu přátelství, pomocných rukou, kterých je v konečné součtu mnohem míň, než byste čekali. Lidi nemají rádi smutek, neradi se dívají na nemohoucí, neví, jak se tvářit, když Vy mluvíte o smrti.

V záplavě informací o zatčení několika rádoby politiků a projevy dalších užvaněných naparujících se obtloustlých nenasytů skoro zapadla zpráva o ZÁZRAKU. O přežití malé Katky,  o jejích 444 dnech hospitalizace, o neskutečné práci lékařů a obrovské síle rodiny.

Máma, táta, syn a dcera. Rodina, která ustála to, co si my, ostatní, neumíme představit.

Držím jim palce, stejně jako malé Haničce odložené včera do babyboxu, stejně jako paterčatům a všem dalším dětem. 

Děti, jejich budoucnost, to je to podstatné.

Někdy si to neuvědomujeme, dokud o ně nepřijdeme.

Přeji krásný víkend !