Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Běh stárnoucí ženy aneb Proč běhám I.

Doba, kdy mi k udržení formy a tudíž i postavy stačilo párkrát se během léta v tenisové sukénce líně napřáhnout za míčkem nebo se v bikinách tvářit, jakože hraju plážák, už minula. Není to tak dlouho, kdy jsem vydržela tancovat do rána na dvaceticentimetrových podpadcích na písničky Toma Jonese a pak jít do práce ( to byly časy). 

Dneska, když nespím osm hodin, bývám celý den práce neschopná a přes pytle pod očima nevidím na monitor. Večery trávím doma, sice příjemným povídáním se svým mužem, ale také s plným břichem, tu párečky a tu trochu tataráku, domácí rohlíky a med od včelaře ... " Nechceš kousek? " ptá se mě můj štíhlý sportovní manžel stojící u sporáku a smažící volské oko ...

Kdo by odolal ?

Život spořádané manželky mi kromě tvrdého spánku a hezkých snů přinesl pěkných pár kil navíc. Že už je to průšvih, jsem si uvědomila tak před rokem a půl, když jsem své lyžařské kalhoty natáhla sotva ke kolenům. Ano, bylo to po Vánocích a ano, ke konci roku jsem neměla na nic čas a jasně, na podzim jsme byli na kolech, ale na Moravě,  kde jsem vypila litry vína a slivovice a v létě jsme pořád chodili, ale hlavně na grilovačky a tam byla spoustu masa a klobás a sýrů ...

Bylo mi jasné, že se musím pustit do hubnutí. Ale jak?

Šla jsem na Zumbu a měla málem infarkt. Držela jsem dietu a infarkt ze mě měl málem můj muž.

Nesnáším posilovny. Upocené umělohmotné slečny, které tvrdí, že vepřové se dá nahradit sójou. Muži vydávající při zdvihu činky zvuky jako při souloži. Smrad potu a deodorantů. Umělé světlo. Puštěné televize s módní přehlídkou. Nic pro mě. 

Nakoupila jsem si desítky knížek a časopisů o dietách a cvičení. Založila Svůj sportovní deník. Rozhodla jsem se, že začnu běhat.

Leden : Kupuju si tepláky XXL a čekám na tmu, aby mě nikdo neviděl. Běžím k bazénu a zpátky (cca 800 metrů). Trvá mi to dvacet minut. Nemůžu popadnou dech a potím se. Za týden doběhnu kus za bazén, nahoru do kopce už sotva funím. Zpátky z kopce sotva lezu. Okolo bazénu se ploužím. Tři dny se nemůžu hýbat. Poslední den v lednu jdu J. naproti  do práce. Mám hodinu času, ujdu- uběhnu asi čtyři kilometry. Nabírá mě po cestě a musí mi pomoct vystoupit z auta.

Únor : Chodím za J. dvakrát týdně. Několikrát stíhám dojít až do cíle, je to šest kiláků. Všem říkám, že chodím běhat. Kdo mě zná, kroutí hlavou.

Březen : Obden ujdu - uběhnu celou trasu. Trvá mi to tak třičtvrtě hodiny. Snídám jogurt s banánem, obědvám maso se zeleninou, večer zeleninovou polévku. Občas se přecpu popcornem nebo čokoládou, pak je mi zle.

Duben. Zvážím se. Zjistím, že jsem nezhubla ani kilo. Brečím, zuřím a koupím si Rafaello. Celé ho sním. Střídám jiné trasy - za J do práce, někdy se otočím a běžím zpátky, jindy jdu k JZD a po lesní cestě nazpátek, doběhnu i do D. 

Květen - Stahuju si do mobilu aplikaci na běhání. Trasa 10,84 km, čas 1,32h. Měřím si tep. Maximálné tepové intenzity dosahuju prakticky ihned, když se trochu rychleji pohnu ... Jsem chcíplá, chcíplá, chcíplá ...

Červen - Střídám tepové frekvence, trasy. Nízkou intenzitu s vysokou, trasy - 6km, 8km, 10,84 km. Mám nové boty a elasťáky. Syn mi řekl, že v nich mám pěknou ránu. Doma už se nediví, když řeknu, že jdu běhat. Už se nemusím přemlouvat, abych vyběhla. Když potkám někoho známého, nedělám, že to nejsem já, ale s úsměvem zdravím.

V pátek jsem se přihlásila na běžecký závod We Run Prague na deset km. Mám strach. Mám strach, že budu nejtlustší, nejpomalejší, že nedoběhnu, že si udělám ostudu, že to vzdám, že se rozbrečím ...

Přihlásila jsem se, protože potřebuju nějakou motivaci, bič nad sebou, protože jsem zvědavá, jestli sama před sebou obstojím. 

Dnes jsem se po dlouhé době zvážila. Mám o tři kila víc, než v dubnu. Vyhrkly my slzy, ale už je to dobré.  Budu běhat dál, přestože zatím nehubnu ( jednou se to musí zlomit, ne ? ). Běhám, protože mě to strašně baví a je mi líp, než když jsem neběhala. Běhám, protože chci.

PS : lepší fotku nemám, ale možná je to dobře :-). Běhu zdar !

 

Autor: Marcela Tobiášová | pondělí 17.6.2013 8:17 | karma článku: 26,29 | přečteno: 1773x
  • Další články autora

Marcela Tobiášová

Šest týdnů ve Španělsku

Ráda bych se připomněla těm, kteří mě četli. Nepřestala jsem psát, jen píšu jinde - mám svůj blog bez reklam a v prostoru, který je jen můj. Budu ráda, když nakouknete a třeba mi i napíšete.

10.2.2020 v 14:37 | Karma: 8,47 | Přečteno: 702x | Diskuse| Ona

Marcela Tobiášová

O pinďourech a pipinkách

Jestli Zbojníka poté, co přišel k nám, něco zmátlo, tak to, že žena(já) má stejná práva jako muž(můj). Tedy, že mám svoje peníze, řídím auto, přepínám televizi a rozhoduju o tom, co budeme dělat.

4.6.2018 v 10:38 | Karma: 34,71 | Přečteno: 3550x | Diskuse| Osobní

Marcela Tobiášová

Už jsi máma?

Beruška a Zbojník, děti, které máme v pěstounské péči, mají svou rodinu. Skoro každé dítě, které je u nás v systému náhradní rodinné péče, rodinu někde má. Celé měsíce, zatím co jsme děti měli v přechodné pěstounské péči, jsem si

25.4.2018 v 8:19 | Karma: 34,62 | Přečteno: 2791x | Diskuse| Společnost

Marcela Tobiášová

Děti na odpis:Konečná (?)

Zbojník a Beruška v Dětském domově. Jasně, že bych to nikdy nepřipustila. Nedovolila. Nedokázala bych je poslat do děcáku. Můj muž si byl jistý,že se rodina najde. Žádné A co když. O jiné variantě než předání do nové

13.9.2017 v 8:00 | Karma: 46,32 | Přečteno: 12950x | Diskuse| Ostatní

Marcela Tobiášová

Děti na odpis - do roka a do dne

Slyším : „Máme pro ně vytipovanou rodinu“, a na několik vteřin mi přestává bít srdce. Je to tak pokaždé a pokaždé mě to píchne úplně hluboko vevnitř. Je to dobrý konec, potvrzení smysluplnosti mé práce, je to radostná zpráva.

5.6.2017 v 23:16 | Karma: 44,17 | Přečteno: 11954x | Diskuse| Občanské aktivity
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Kongresmanka z Ukrajiny byla proti pomoci. Zrada, říká její rodné město

27. dubna 2024  15:18

Neochota americké kongresmanky ukrajinského původu Victorie Spartzové hlasovat pro balíček pomoci...

Finský vládní poslanec se opil a vystřelil. Ponese následky, vzkázala šéfka strany

27. dubna 2024  14:23

Finský poslanec z krajně pravicové Strany Finů, která je součástí nynější vlády, se v pátek zapletl...

Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev

27. dubna 2024  11:45,  aktualizováno  12:14

V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...

KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj

27. dubna 2024

Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 154
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5609x
Jsem Pěstounka, která přijímá ohrožené děti. Dělám ze všech sil vše, co můžu proto, aby byl jejich další život lepší než ten předchozí. Taky jsem hrdá máma svých dětí a vzorná, věrná a vařící (3xv) manželka. Často jsem samolibá, marnivá, líná, tvrdohlavá, hádavá a v neposlední řadě infantilní a i když mi občas někdo říká Sluníčkářka, tak já se víc cítím jako OBLÁčková ....